PÍSEŇ JARNÍHO DNE

František Gellner

Tož tedy jsme opět v měsíci máji! V radostné jarní náladě stromy se vesele zelenají zas v Luxemburské zahradě. Mé okno je dokořán otevřené, a slunce vrhá mi v světnici na moje svršky zaprášené své paprsky jasné a hřející. Jak mě zas vábíš na dálnou cestu, ty velké oko plamenné! Ihned bych paty ukázal městu – s bohem, ty moře kamenné! Hvězdo dne ve své vzkříšené slávě, tvůj vliv na mě je podivný. Jako ještěrka ležel bych v trávě. Jak je mi světa shon protivný! Vše jedno mi, osobní, politické zájmy, pravda i předsudek. Ach, když si vzpomenu na věci lidské, tak se mi zdvihá žaludek. Nejraděj’ bych teď v ruce své s holí od vesnice šel k vesnici mezi slibnými lány polí po dlouhé bílé silnici. Z plných plic bych vykřikl prudce a na očisty znamení umyl bych svoje hubené ruce v křišťálném horském prameni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

220. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Měsíc se zakabonil v líci, (Adolf Heyduk)
  2. Vyznání. (Eliška Krásnohorská)
  3. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  4. RECITANDO. (František Leubner)
  5. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  6. HORA ATHOS. (František Leubner)
  7. Sny. (Ervín Špindler)
  8. VII. SEN INNOCENCE III. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PIETRO TORRIGIANO. (František Leubner)
  10. ELELETH. (František Leubner)