BALLADA

František Gellner

BALLADA
Mdlý přísvit noci s tváří shodných tahů se smek’ a stíny dva vrh’ na podlahu. Vzduch výhní sálal, po dni nelítostném dobíjel chabé duše tupým ostnem. V tmách tíživých se na besedu sešli člověk a přízrak. Směj se tomu, chceš-li! Z úst otevřených matně zuby plály, horečné ruce hady být se zdály. Níž klonila se těla pod únavou. Šeptal co’s člověk. Přízrak kýval hlavou. Tak seděli až v prvý záblesk jitra. Vstal tiše přízrak: „Na shledanou zítra!“ Vztýčil se člověk, jako dravec zavyl. „Co čekáš ještě?“ smutně přízrak pravil. 57
Básně v knize Nové verše:
  1. MŮJ HRAD
  2. JARNÍ PÍSEŇ
  3. U LABE
  4. MRAVOUČNÁ POVÍDKA O HODNÉM A ZLÉM HOCHU
  5. V PAŘÍŽI
  6. LOKÁLKA
  7. ŠTĚDROVEČERNÍ
  8. JOHN SAMBO
  9. NA HRADBÁCH
  10. ELEGIE
  11. ŠVADLENKA
  12. PSANÍ
  13. PÍSEŇ JARNÍHO DNE
  14. PO LETECH
  15. POKOJ S NÁBYTKEM
  16. PROCHÁZKA
  17. OSOBNÍ
  18. KRAJINA
  19. JARNÍ SLAVNOST
  20. V ATELIERU
  21. DOBRÁK
  22. VĚČNÝ PLAMEN
  23. NÁLADA TICHÝCH VEČERŮ
  24. TOUHA
  25. U VÍNA
  26. PŘÁNÍ
  27. DOBRODRUH
  28. POHÁR K ZEMI PADÁ
  29. ROZHOVOR
  30. BALLADA
  31. LOUTKY
  32. POSLEDNÍ VĚCI
  33. NEPŘÍTEL
  34. BABIČKA MÁLKOVÁ
  35. K ALŠOVĚ ŠEDESÁTCE
  36. VAVŘINEC
  37. SPLETITOST VĚCÍ