I. A nastává mi, tuším, vážná jízda.
František Gellner
A nastává mi, tuším, vážná jízda.
Básně v knize Radosti života:
- I. A nastává mi, tuším, vážná jízda.
- II. Napsala mi psaní
- III. Pod Svatou Horou v Příbrami
- IV. Bláznění vjelo do párů
- V. Ožeň se bratře, ožeň se bratře!
- VI. A nový den se hlásil kuropěním.
- VII. Já jsem k tobě nepřišel
- VIII. A přijde den, a růže vonět budou
- IX. Na dnešek měl jsem pěkný sen
- X. Buď matka boží pomocná
- XI. Konečně zármutek všechen
- XII. Rum smutně pil pan řiditel,
- XIII. Vzdušné mé vidiny, nádherná těla,
- XIV. Drobky pod stůl hází nám osud,
- XV. Závratná, tajemná věčnosť je,
- XVI. Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá
- XVII. Což, páni spisovatelé,
- XVIII. Už se mi k smrti protiví
- XIX. Od rána dřepěl jsem vesele
- XX. Konečně je to možná věc,
- XXI. Nečekám nic od reforem,
- XXII. Sobota, myslím, byla snad.
- XXIII. A těla žen jsou rozkošná a sladká,
- XXIV. Jednu věrnou duši potkal jsem v svém žití,
- XXV. Když skutečnosť mou nezlomila bytosť,
- XXVI. Jako kluk nejraděj’ ze všeho
- XXVII. Vlak do nádraží zvolna vjel
- XXVIII. Nic vyčítat ti nechci, moje milá,
- XXIX. Jsem člověk nemravný a zanedbaný
- XXX. Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
- XXXI. V kavárně u stolku lecco se řekne,
- XXXII. Ovál mne vlažný, lidumilný vítr.
- XXXIII. Pomalu v revolver se ztrácí víra,
- XXXIV. Lombroso muž je vzácné učenosti,
- XXXV. Noc byla. Usnout nemoh’ jsem. To z míry