DOJMY A NÁLADY

František Odvalil

Květy protěží a stříbrem posívalo chladné světlo luny tůně močálu, po leknínech křídly andílků si hrálo – slétli se tam dolů s nebes portálů. Bledým zlatem světlé nebe blikotalo, jako staré víno v čistém křišťálu, mléčnou drahou moře světlušek se vzňalo, večernice zlatá zřela na skálu. Černý smrk tam stojí, ztracen, opuštěný, jako bludná duše v davu svatých hlav – hledí v dál, v kraj noční hledí ozářený, větvemi kde líbá šťastnějších se dav. – Dlouho ticho stojí. Pak se zachvěl, tmavý, dolů slza padla na trs suché trávy. Tma lehla v kraje rozteskněné a měkký její vlas tajemstvím touhy neurčené do očí lehtá nás. Kdes měkce v dáli zamlžené rozlil se zvonů hlas. A touha duši v prostor žene, a kletba poutá zas. Proč nezměrná mne vábí dál? Proč zvon se v mlhách rozhoupal? Proč do duše vzduch navál cizí? Sny vzbudí, živé, neživé, rozporů boly mučivé – a v dál zas krutě mizí. Tmějí se lada, šeptají lesy, srpeček bílý v nebe se věsí, mladičké břízy šelestí kdes – zobáček žlutý tu z hnízda kouká a hvízdá, na palouk víly vcházejí v ples, rosí se vřes, a slzou oko kdesi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

481. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Leger)
  2. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  3. hvězdy nad poloninou (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Konvalinka. (Anna Simerská)
  7. Červencová noc. (Adolf Heyduk)
  8. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KAPRADÍ KVETE (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Jak s nebe sletlý... (Rudolf Richard Hofmeister)