Svantovitu

Rudolf Medek

Ku břehům arkonským, kmet bílý, spěje v dál žrec, bohům milý, já národa pozdrav nesu, na straně polední, jenž zemi v úděl vzal. Let mnoho zřel můj zrak. A chor jsem a se třesu... Přináším dary též, nádoby ze spěži, v nichž víno tají se, jež sladká kouzla skrývá, dar mládí uštědří, rty mroucí osvěží, dech žití posílí a vzedme ňadra chtivá, pak zlatých skvoucích zrn úrodu bohatou, jichž hojně skýtají řek našich ryžoviště, a řízu sobolinou měkce podšitou, již kupci z východu přivezli na tržiště, vak, plný obilí, jež praská zralostí, zlatistý, chutný chléb a těžké plásty medu – – – Vše tobě přináším, ó bože, v radosti k tvým nohám poklesám a sílím zas’ v tvém hledu, jenž srdce proniká svým leskem stříbrným a v údy zestárlé hořící vlévá síly – – – Co chvějný šeptá ret svou modlitbu, já sním zas’ s mocnou nadějí, že svatý kůň tvůj bílý s uzdami zlatými a sedlem bohatým v seč tebe ponese jak proti vrahům požár, bys mstil se za syny ohnivým věncem svým a v moři mečů stál pak vítězný jak stožár – – – Má země, úpící a v hořký jata trest za mroucí sílu svou, o pomoc tvoji prosí... Bůh bledý obraz svůj u našich vztýčil cest, dav stínů zmučených v svých ňadrech úzkost nosí, své bohy opouští a háje zelené – – – U našich svatých vod již neslyšíš teď zpěvu, ni písní obětních... Ó hoře dusí mne, mé srdce bouří se, v zrak padá temno hněvu – a lkám zde u tvých pat, ó bože vznešený, o pomstu žádám tě za zklamané své vnuky! Vrať hájům posvátným jich oheň shašený, v mém srdci bolestném jitřivé zdolej muky, a s jitrem vítězným dej zrakům mojim zřít’ panensky milostnou a krásnou zemi moji, mé syny s úsměvem pro její mládí mřít’ i slavně vítězit’ a nezemdlíti v boji!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

673. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XV. (Xaver Dvořák)
  2. Písně svatební. (Milan Fučík)
  3. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  4. DOUŠEK VĚČNOSTI. (František Taufer)
  5. VÍTR (Božena Benešová)
  6. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  8. PODZIMNÍ POZDRAV SLUNCI. (Karel Toman)
  9. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  10. Vzkaz domů. (Ferdinand Písecký)