Ten starý, dobrý úsměv

Viktor Dyk

Ten starý, dobrý úsměv mně nehodí se již. Vizte mé zhublé líce, mé vpadlé zřítelnice: to že je štěstí říš? Ne, nemohu se smáti. Vždyť skorem bych se bál, že smrt ten smích můj slyší, že trápení mé zvýší. A možno trpět dál?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

585. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘEMOŽENÉ ZLO. (Antonín Sova)
  2. BLÁHOVÁ. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Znáte-li mne dost? (Adolf Heyduk)
  4. Píseň chudého. (Martin Alexander Přibil)
  5. DOSLOVNĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Jen soucit ne... (Milan Fučík)
  7. V DEŠTI (Stanislav Kostka Neumann)
  8. „PRAVÝ HUMOR VYVĚRÁ Z HLUBOKÉHO JEMNOCITU“ (Josef Svatopluk Machar)
  9. PÍSEŇ KAŠPARA HAUZERA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Smutek. (František Vladislav Hek)