I.

Josef Kubelka

Tvé srdce zmlklo v hrudi, a hruď tvá schladla v led, květ liljí kryje skráň tvou a rety fial květ, ty schladlé, svadlé rety, jež líbám naposled. V hlavách ti svíce plane, a z plamu vane chlad jak z luny v zimní noci, když svítí v mohyl řad, z té bílé, vážné luny, jež učí milovat. Já přišel dát ti s Bohem, má sladká, jediná... Teď jeden život skončil a druhý počíná. Tvé srdce zmlklo v hrudi... snad tiše vzpomíná...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

91. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V LETNÍM VEČERU. (Adolf Brabec)
  2. TICHO JE... (Josef Merhaut)
  3. Hořící rakve. (Bohdan Kaminský)
  4. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  5. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. LIST. (Adolf Brabec)
  7. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  8. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  9. OFELIE (Antonín Klášterský)
  10. PIANISTCE. (Otakar Auředníček)