II.

Josef Kubelka

Snad je to odlesk se hvězdné výše, jenž se ti v mrtvém zraku chví. – – Zjev mi, má milá, důvěrně, tiše vznešené mrtvých tajemství. Nechť mne svou vahou do prachu zdrtí, ničíc mě přec mě potěšíš – snad mi tím velkým tajemstvím Smrti tajemství Lásky rozřešíš.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

257. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLIII. Z dalekých nadzemských lesů (Adolf Heyduk)
  2. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  3. NEZNÁMÉ KONČINY. (Růžena Jesenská)
  4. V HOŘI BEZMOCNÉM (Božena Benešová)
  5. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)
  6. TROJJEDINÝ (Xaver Dvořák)
  7. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  8. báseň bez názvu (Josef Holý)
  9. Co konat? (Adolf Heyduk)
  10. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)