DVÉ TVÁŘÍ

Otokar Fischer

Jaké se šťávy v tobě promíchaly, jaké že vrstvy v tebe složily? Nejbližší šumí krev, ach, z jaké dáli, tep životů, jež dávno dožily! Mým obrazem že jsou ty mladé rysy, v záhadné tváři číhající zlo?... A od proudu, jenž připlul z kraje Kdysi, se odtrhnuv, já zírám v zrcadlo: Jakých že chmurných dědictví má sledy ten cizí obraz, jemuž říkám Já? Z minula, dítě, k zítřkům nesem jedy, pravěkých vin my vlna dědičná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

711. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. chvála evoluce (Stanislav Kostka Neumann)
  2. báseň bez názvu (Josef Holý)
  3. SVATOKRÁDCE (Otokar Fischer)
  4. Ty Afrodito věčná, nehynoucí, (Adolf Heyduk)
  5. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  6. PÍSEŇ O ZRADĚ. (Josef Lukavský)
  7. XIII. Mládencům. (František Matouš Klácel)
  8. DUŠE. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  10. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)