STROM ŽIVOTA

Otokar Fischer

Co v rose slz, já všecky vyplakal. Mí ptáci odlétli, mé listí sváto. Den vlek’ se za dnem, tichnul smích a žal, mé roucho svatební mi navždy sňato. Kal s krví zadusily šťávu míz a projaly mne hnilobou a plísní. V mé koruně smích bohů šuměl kdys, teď prázdné nebe posměchem ji třísní. Je soumrak mrtvolný. A nehřmí hrom a vichřice mne nevyrazí z kořen. Proč tlím a hynu, života já strom? Já, zázrak stvoření, proč byl jsem stvořen?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

732. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Na podzim. (Bohdan Kaminský)
  3. XXXI. Včera toulal jsem se krajem, (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  5. SENTIMENTÁLNÍ (Jiří Mahen)
  6. ZAVANUTÍ. (Viktor Dyk)
  7. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  8. INQUIETO (Vladimír Frída)
  9. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  10. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)