MASKA MRTVÉ MLUVÍ

Otokar Fischer

Když v noci pode mnou se město rozevřelo, mé oko tajemnou se mocí rozhořelo a já jsem kráčela, zříc bolest ve tvém líci, a já se snášela, já bez těla, já bdící, blíž tvému lůžku, níž, kde mdloba hmotou zmítá. Což ještě nevidíš, zář oblohou jak svítá, což netoužíš, svou dlaň bych kladla na tvé čelo, bych promluvila: vstaň a nové oblec tělo – ? Mír, jejž můj dotek dá, je šťastných větrů vání, mnou souzvuk protéká jak smrt a milování: Můj příteli, tvůj žeh, mým dotýkán jsa hledem, v můj přemění se dech. Teď, v přísvitu tom bledém, blíž na mne pohlédni, mdlou ještě zalit krví. Tvůj pohled poslední, tvůj pohled já jsem prvý. Dvé bílých pode mnou se tváří rozhořelo. Tvé oko tajemnou se září rozevřelo...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

376. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLZA (Arnošt Procházka)
  2. HOROUCÍ NÁPOJ (Rudolf Medek)
  3. V ROZTOUŽENÍ. (Zikmund Winter)
  4. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)
  5. HROBOVÁ SVĚTLA. (František Serafínský Procházka)
  6. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  7. BÁSNÍKOVY HOUSLE. (Antonín Sova)
  8. JÁ BÁL SE TVÉHO POHLEDU... (Roman Hašek)
  9. ABYS NEVIDĚLA. (František Taufer)
  10. Pohled smrti. (Otokar Březina)