MERLIN

Otokar Fischer

Tak nízko visí hvězdy, že bych je trhal rukou, tak blízko u srdcí jsem, že poslouchám, jak tlukou, tak snivě láká půlnoc, bych s mladou zemí srost, a přece jsem tu cizí a jsem tu jenom host. V svou pravou domovinu já nikdy nezavítám; tep lidství nehovoří ni láska nehoří tam, jen vyděděnců nářkem tam lkají ozvěny. Já v dusné svojí krvi mám touhu gehenny. Hvězd kytky jsou tak nízko, však nedosáhnu k nebi. Tak lidsky tlukou srdce a na mne smrt se šklebí: tak rád jí podám ruku, leč nezdusí mne žal a ze všech živlů světa mne žádný nepojal. Když plamen má mne sžehnout, já znova zrozen vstanu, já pod hladinou proudů jak řecký oheň vzplanu. Jsem bolest nehynoucí, já, pekla padlý syn, jsem těžká vina otců, jsem příštích rájů stín...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1191. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Řada velkých hor se k nebi týčí, (Josef Kalus)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. NAD HROBEM JANA NERUDY. (Antonín Klášterský)
  4. Na stráži. (Ladislav Quis)
  5. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  6. SOKOLŮM SLOVANSKÝM! (Eliška Krásnohorská)
  7. Podle pessimistův. (Ranko Petar)
  8. VI. Tak jsem děl, ve víru nových světů (Josef Václav Frič)
  9. Básníkům. (Josef Kuchař)
  10. BOHATÝŘI. (Karel Mašek)