CHVÍLE

Otokar Fischer

Jak vzdušné rty se ke rtu chýlí, po mechu klouže stín a svit. Zve vlna mrak, jenž letí, bílý: nechceš mne, hochu, políbit? Strom ke stromu se s šeptem tulí, naslouchat srdce úderům. Zem s večerem se přivinuly, a zlaté pole – jeden šum. A láska v každém rosném kvítku se zvedá ze stříbrných par. Je život políbení skřítků, a splynutí je sen, či zmar.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

438. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  3. ZBLOUDILI. (Antonín Klášterský)
  4. Na břehu černé strouhy. (František Taufer)
  5. To slunce mi zapadá do snů. (Růžena Jesenská)
  6. SLAVÍK. (Ladislav Arietto)
  7. V sladké touze. (Jaroslav Vrchlický)
  8. báseň bez názvu (Karel Leger)
  9. VIII. Rusalky. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Ze vzpomínek. (Bohumil Forman)