STROMY

Otokar Fischer

Je bezvětří. Jen v korunách cos táhle šumí jako v snách a tichou písní věstí. To jara stesk nám v duši sáh, šept rozkvetlého štěstí. Do modra nebes vrchol ční, a políbení sluneční, jež kane na ratolest, tá v rose slz. Nám v jasu sní, nám v lásce dřímá bolest. Nás bílou vůní vábí den, a čím náš život zatížen, je jenom květů tíha, však sladký smutek vssál se v kmen, žal pod kořeny číhá. Jsme děti štěstí. V korunách však šelest, ševelící v snách, smrt pod květy nám věstí. To blaha stesk nám k srdci sáh, to zabolelo štěstí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

314. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V STARÉ ALEJI. (Adolf Brabec)
  2. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)
  3. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. ZA ODLÉTLÝM SNEM. (Alois Škampa)
  6. Tak mám tebe plnou duši. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. Melodie. (Josef Kuchař)
  9. Vodomet. (Alfons Breska)
  10. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)