ŽÁRLIVOST

Otokar Fischer

Tvé duše květina když zavírá se, co z kalichu ti temna vykvete? Vy oči, zrosené v své smavé kráse, co uvidíte, až mi usnete? Rci, jakým cizím váta budeš světem? kam orkán snů chce pel tvých lístků vznést? Je sopečná ta hora, na níž kvetem, a světlo na nás padá s cizích hvězd; šum vyděsil nás půlnočního ptáka, v líc hledíme tak němě lákavou: to mrtvý měsíc tělo naše láká, to tisíc let nám krouží nad hlavou. My v lávě vykvetli a netušíme, kam rozvane nás tmavých vichrů moc. Tvé duše bílá květina když dříme, ó duše mojí duše, dobrou noc!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

246. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JABLOŇOVÉ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Před jarem 1921. (Bohuslav Květ)
  3. VEČERY. (Herma Pilbauerová)
  4. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  5. MLADÉ DÍVCE. (Adolf Brabec)
  6. Opuštěnému hnízdu. (Alois Škampa)
  7. XLII. Mé krásné plavozlaté dítě, (Adolf Heyduk)
  8. Jaro duše. (Jaroslav Vrchlický)
  9. FIALKY. (Adolf Brabec)
  10. BOŽE. (František Kvapil)