MILUJI ŽALY.

Arnošt Ráž

Smutno je, smutno na dně mé duše. Bezsenné noci, zoufalé dny, žaly tam leží. Chtěl jsem vše zničit’ – vyhladit’, spálit’, zadupat’ v bahno cynických cest s tragickým gestem. Bál jsem se. Život bez rudých záplav zdál se mi nocí bezednou být’, rdousivým tichem. Miluji žaly, třebas mne raní, chci míti stopy – krvavé snad – v pustině duše. Stopy, jež vedou k oase štěstí, poutníků štvaných malátné stopy, kteří šli píti. Vypili pramen. – Usedli kolem; všichni s tím tupým pohledem v dálku prokleli návrat.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

143. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skizza ku „Caritas“. (Antonín Sova)
  2. ŽIVOT. (František Soldan)
  3. DNES CHTĚL BYCH LÍBAT... (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. SEN. (Viktor Dyk)
  5. 2. V hloubi citů kde mám slova vzíti (Karel Hynek Mácha)
  6. A NEZAPÍRÁM (Viktor Dyk)
  7. BLUDICE. (Irma Geisslová)
  8. PÍSEŇ DCERY JEFTOVY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  10. Z DALEKÝCH CEST. (Jaroslav Vrchlický)