Naše hory.

Vojtěch Pakosta

Jak hlavy starců s šedivělým vlasem, nad horou hora strmí k nebesům; strážcové vážní, s čelem sterých dum, vlasť nerozborným objímají pasem. V mlčení stojí, ale přece časem je rozhovoří lesa vážný šum, že líce zjasní zachmuřený chlum, a čela modrým zalesknou se jasem. Tu zahledí se v dálku okem bdělým v květnatých luhů pestrý polokruh, k dědinám, městům, řekám stříbroskvělým... I pohnou sebou, zahovoří temně; jako by blažen druhu šeptal druh: Není-li rájem tato Česká země!“

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

131. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Orlová. (Čechoslav Ostravický)
  2. LETEM PŘES HALIČ (Josef Svatopluk Machar)
  3. None (Petr Křička)
  4. AI PETRI*) (Josef Svatopluk Machar)
  5. SEMIRAMIS. (Karel Leger)
  6. ZE ZÁVĚSTÍ UKRAJINSKÝCH (Otokar Březina)
  7. ZPĚV O POMSTĚ ZA IGORA. (Julius Zeyer)
  8. Marina Dmitrevna. (Bohuslav Čermák)
  9. None (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. DRAGAN A GUSLAR. (Eliška Krásnohorská)