Nad Rizenburkem.

Vojtěch Pakosta

Zřím české reky – palcát ve pravici, zřím, jak tu zemi barví vřelá krev – jak zraky planou a jak bouře řev hřmí vzduchem: „Kdo jste boží bojovníci!“ Zřím nájezdníky prchat za hranici, jež hromem zděsil českých reků zpěv; a vzduchem září rudá korouhev, jak nad vítězstvím radosť reků v líci. Ó běda, že to drahé otců věno, vždy jenom krví bylo vykoupeno – nad Rizenburkem stoje rozjímám. Proč být tak musí? – Děje mlčí, neví – a básník žádný zpěvem nevyjeví – nezjevím také – já se též jen ptám.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

310. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  2. Česká řeč. (Adolf Heyduk)
  3. TĚM, KDO BOJOVALI ZA NÁS. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  5. JEN AŤ! (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. LIDU. (Eliška Krásnohorská)
  7. HYMNA. (František Serafínský Procházka)
  8. PROSLOV (Bohdan Kaminský)
  9. NÁRODU (Josef Holý)
  10. NA KARLA IV. (Karel Sabina)