POZDNÍ LÉTO.

Adolf Červinka

V zahradu předměstskou večer už pad’, pozdní kde rozkvetly růže, čelo mé hořící ovanul chlad, v plášť jsem se zahalil úže. Vedle za vysokou zahradní zdí zmatené slyšet je hlasy, plachá tam dívčina jistě se rdí, smělý hoch líbá jí vlasy. Poslední dny léta ku lásce zvou, slunce se počíná nížit, šťasten, kdo s kořistí shledal se svou, mládí se musí teď vyžít... V dálce se rýsuje bělavý zjev, ve stromech ukrytý zpola, do ticha vpíjí se vášnivý zpěv... Tak jenom k lásce se volá!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

814. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KAKTUSOVÝ KVĚT (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Bílé objetí. (František Sís)
  3. ČERVENÝ SLUNEČNÍK. (Josef Merhaut)
  4. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  5. Padají jarní květiny. (Otto Gulon)
  6. ROZBITÁ VÁSA. (Louis Křikava)
  7. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  8. HYMNA (Rudolf Medek)
  9. MILUJI TVÁ JITRA... (Rudolf Medek)
  10. BLESK. (Josef Lukavský)