VIDĚNÍ.

Adolf Červinka

Zdupané pláně za mnou leží, v dálce se tyčí přízrak věží. Rovinou širou mraky plují, z propastí Věčna vichry dují... Jak by teď hvězda padla na zem, v duši mé teskné svítá rázem, čís ruka teplá sahá ke mně, rozžehá světlo, zhaslé v temně...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

319. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naše hvězda (Antonín Klášterský)
  2. SOCHA V POLI. (Jan Opolský)
  3. JEST JEŠTĚ NADĚJE. (Xaver Dvořák)
  4. LI. Náruživosť. (František Matouš Klácel)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. Sen. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VĚŠTCŮV OSUD (Josef Holý)
  8. Na Golgotě. (Xaver Dvořák)
  9. PSÁNO PO SNU, V NĚMŽ SE MI ZDÁLO, ŽE JSEM OSLEPL. (Antonín Klášterský)
  10. Sonet noční. (Josef Svatopluk Machar)