Můj život.

František Taufer

Dalekou cestu přeměřil jsem krokem hbitým, už dlouho šel jsem, čerstvý, bez únavy. Na křižovatkách pustých byl jsem ostražitým a bezradným, když všel jsem mezi davy. A nohy moje nikde státi nezůstaly, míjel jsem lidi, zvěř a ptactvo, lesy, skály. Někdy mi přítel v cestu růži hodil, však než jsem zvedl ji, už rozpadla se. a smály se mi lekníny v své nedostižné kráse. Zpěv ptáků nezachytil jsem, ni pestré jejich peří jsem do vějířů nevetkal pro ty, kdož v krásu věří. Když moje pily rty, tu srdce také chtělo, a ruce chtěly též, když pastvu oči měly. Žíznivou duši mám a žíznivé i tělo, jsem jediný tón touhy táhlý, rozechvělý, a všechno na zemi co žije a co hyne, mi ukojením kyne, však rychle, rychle mine. Před nahou pravdou přepadal mne zmatek, před mnohou lží jsem rychle neutekl. Ideje ve mně klíčily a vadly zas jak květinový plátek. Jarem mé lásky v proudech zpívajících smutek neúprosný tekl, a všechny polibky a sladké, sladké dary prchaly ke slunci jak přelud bílé páry. A žena laskavá, čistá jak vůně mízy, tichá jak podvečer, kdy mrtvým zvoní hrana, jak hvězdy tajemná, jak země hlubiny mi cizí, šla se mnou, síla magická a nezbádaná, palčivý plamen duše a hořký plamen těla. Když svadly květy mé, pro novou vláhu mi, na věky odletěla. Po loukách rozkvetlých a po kobercích mechu mé kroky tlumené vždy zaplašily laně. Snad nikdy nezmírním už spěchu... Ze země vonícího dechu i smrt chci píti pokorně a odevzdaně. A kdyby náhle skepse z temnot nočních vstala, na cíl mé cesty marně by se ptala.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1083. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dar země. (František Taufer)
  2. JÁ HLEDAL STUDNY BEZ DNA NA VÝŠÍCH... (Antonín Sova)
  3. BÁSNÍK ZPÍVÁ SI MIMOCHODEM (Stanislav Kostka Neumann)
  4. GALEJE. (Vladimír Frída)
  5. ROZBITÁ VÁSA. (Louis Křikava)
  6. Zlý kníže. (Eliška Krásnohorská)
  7. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA. (František Taufer)
  8. Den výroční. (Otokar Březina)
  9. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  10. JARO. (Josef Lukavský)