Můj život.

František Taufer

Dalekou cestu přeměřil jsem krokem hbitým(J6f) už dlouho šel jsem čerstvý bez únavy(J5f) Na křižovatkách pustých byl jsem ostražitým(J6f) a bezradným když všel jsem mezi davy(J5f) A nohy moje nikde státi nezůstaly(J6f) míjel jsem lidi zvěř a ptactvo lesy skály(J6f) Někdy mi přítel v cestu růži hodil(J5f) však než jsem zvedl ji už rozpadla se(J5f) a smály se mi lekníny v své nedostižné kráse(J7f) Zpěv ptáků nezachytil jsem ni pestré jejich peří(J7f) jsem do vějířů nevetkal pro ty kdož v krásu věří(J7f) Když moje pily rty tu srdce také chtělo(J6f) a ruce chtěly též když pastvu oči měly(J6f) Žíznivou duši mám a žíznivé i tělo(J6f) jsem jediný tón touhy táhlý rozechvělý(J6f) a všechno na zemi co žije a co hyne(J6f) mi ukojením kyne však rychle rychle mine(J6f) Před nahou pravdou přepadal mne zmatek(J5f) před mnohou lží jsem rychle neutekl(J5f) Ideje ve mně klíčily a vadly zas jak květinový plátek(J9f) Jarem mé lásky v proudech zpívajících smutek neúprosný tekl(J9f) a všechny polibky a sladké sladké dary(J6f) prchaly ke slunci jak přelud bílé páry(J6f) A žena laskavá čistá jak vůně mízy(J6f) tichá jak podvečer kdy mrtvým zvoní hrana(J6f) jak hvězdy tajemná jak země hlubiny mi cizí(J7f) šla se mnou síla magická a nezbádaná(J6f) palčivý plamen duše a hořký plamen těla(J6f) Když svadly květy mé pro novou vláhu mi na věky odletěla(J9f) Po loukách rozkvetlých a po kobercích mechu(J6f) mé kroky tlumené vždy zaplašily laně(J6f) Snad nikdy nezmírním už spěchu Ze země vonícího dechu(J8f) i smrt chci píti pokorně a odevzdaně(J6f) A kdyby náhle skepse z temnot nočních vstala(J6f) na cíl mé cesty marně by se ptala(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 6
Celkem veršů: 35
Jamb: 35 (100 %)