NEDĚLNÍ VERŠE.

František Taufer

Co již tolik opěváno, v nitru svém jsem cítil zas: Den mi zvolna nudou zmírá, květ, ve slunci vadnoucí. Mnohým stejně nudně hyne v duchaplných hovorech. Já však sám jsem na skalisku, uštván písní komáří. Nuda letních odpolední, nuda dlouhých procházek ve sváteční vůni lesa usedla mi na duši. Snažily se uspáti mne těžké vzdechy akátů. Ale oko unavené marně k spánku přivírám. Dětský křik, jenž vzduchem vlní, dnes mne teskně nejímá. Sedím zde, sám děcko hravé, ve stlumeném vzlykotu. Co je mrtvo, ať spí v hrobě. Není dobře vzpomínat. Co chorého v mojí duši, ať jen rychle umírá! Hvězd se neptám, zda mi zítra nová cesta radost dá... Vím, že ku práci se rodí šest dnů kdesi za lesy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

72. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  2. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Smutek. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  5. MONOTONNÍ, STARÝ ZPĚV... (Čechoslav Ostravický)
  6. Všecko. (Karel Červinka)
  7. V podvečer mladosti marného rozeplání, (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  9. SPÁT... (Božena Benešová)
  10. NOKTURNO. (Rudolf Illový)