PUNKVA.

František Taufer

Déšť zlatých paprsků se na mne nelil a oči plachých srn se ke mě nesklonily. Jen tichý sen mi noc mou rozveselil a v čistý útvar kamenný se vtělil, květ, do nějž slzy mé se rosou uronily. Jak básník kráčející jeskyněmi, neznámé písně srdci hor a tichu kraji. Stín krápníků se klade na mne němý jak tisíc ptáků svými perutěmi, již po mých vlnách k slunci veslovat se zdají. Z řek země nejmenší, jsem plna divů, pohádku zakletou a tajuplnou tvořím, paláce stavím, kreslím v bílém zdivu, znavena lehám na kamennou nivu a otvírám svou náruč váhajícím zořím. Kde země, k slunci obrácená, leží, zem’, plná paprsků, jež oči oslepují? Po stupních bělostných mé vlny běží a sloupy němé na cestě je střeží... Již v luhy země nejvonnější sestupuji.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1225. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  2. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  3. Slavný smutek. (Otokar Březina)
  4. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  5. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  6. HOROUCÍ NÁPOJ (Rudolf Medek)
  7. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  8. LETNÍ SLUNOVRAT (Rudolf Medek)
  9. PONOCOVÁNÍ. (František Taufer)
  10. RÁNO (Antonín Macek)