VSTUP.

František Eisler

V té noci vlažné se rozvíjejí poupata, na přebolestných stvolech se těžce otvírají; myrt, růží, lilií, snů žeň jest bohatá – a pod měsícem nad záhony extaticky zavlávají. Ó noci, která víš, co vůně srdce tají, to na kříž přibité a lotry rozeklané, jak divoce se ňadra tvá s úpěním pozdvihají, a světlo měsíční se mění v slzy slané! Ta puklá poupata proč chvít se nepřestanou a sotva rozkvetlá v korunách odkvět hostí? – V ně z boku Kristova kéž kapky krve kanou, a Kristus žehná jim svou svatou sinalostí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

581. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OZVUK LETNÍCH VEČERŮ. (František Rybář)
  2. Májová. (Růžena Jesenská)
  3. JEZERO (Rudolf Medek)
  4. ALLELUJA, ALLELUJA! (Xaver Dvořák)
  5. Píseň slunci. (Růžena Jesenská)
  6. NOC FILIPOJAKUBSKÁ. (Antonín Sova)
  7. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  8. VEDRA. (Otokar Březina)
  9. RUIT HORA... (Rudolf Medek)
  10. Zaslíbený kraj. (František Taufer)