JEŠTĚ VÁS SLYŠÍM...

František Eisler

Ještě vás slyším, zvuky vy lkavé! Soumrak se vehnal prožehlý parnem ze zahrad dusných v komnaty tmavé – Vysoko holub v zápase marném krvácel v ostřížích spárech. Tmělo se valem – V daleku blýsklo – V předtuše bouře potichly stromy – ke stěnám duše cosi se stisklo, úpělo bázní, že neprolomí cynicky sražené mraky. Přimrazen ke zdi lokal jsem chtivě s přivřených oken vás, zvuky lkavé! Kdos hrál tam smutný tak přesvědčivě!! Prchnout jsem nemoh’ v té nesvítavé, protáhlé, bouřlivé noci.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

30. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚPADEK RODU. (Emanuel z Čenkova)
  2. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TEMNO, ŠERO (Hermor Lilia)
  4. VEČER KVĚTNOVÝ. (Rudolf Illový)
  5. Zlatá moucha. (Antonín Sova)
  6. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  7. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. ADAGIO. (Antonín Klášterský)
  9. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  10. KLÁŠTERNÍ ZAHRADA. (Antonín Klášterský)