SURSUM.

František Eisler

Kdes, duše, chodila, žes celá zprůhledněla? Jaký to strašný žal tvé zraky prohloubil? Slyš, moře burácí, a poušť se táhle stměla, a rudou zlozáří děs slunce ovroubil. Ó nechtěj proklínat svých ztracených cest osud a blínem zoufalství si vlasy províjet! Je dosud víra v nás, je láska v světě dosud! Netřeba hořem svým se k smrti opíjet. Jen mávni za sluncem! Ať v tmy se propadává! Jas milosrdenství pro věčnost stačí nám. Bledými paprsky Sen hlavy obetkává. Pojď s moře hukotem vstříc novým končinám.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

982. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Skizza večerní. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Smutno mi... (Jaroslav Tichý)
  4. XXXI Do mrazu květy vykvetly (Viktor Dyk)
  5. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  6. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  7. SOUMRAK. (Karel Babánek)
  8. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  9. Zákeřná jeseň. (Milan Fučík)
  10. XXX. Uplynulo léto slzné, (František Karel Drahoňovský)