JASAN VISUTÝ.*)

František Kyselý

K tetě do hor Maria se brala, nesouc v lůně požehnaný plod; Josef, jejž si za průvodce vzala, bedlivě ji střehl od nehod. Panna málo dbala na bezcestí, hrbolatou, kamenitou zem; myslila jen na mateřské štěstí, na předrahý poklad pod srdcem. Jako by si bylo umyslilo na pannu se hodně nadívat, slunko stoupalo, až parno bylo a kraj celý vyprahal a chřad’. Tiše na to slunko, strůjce vedra, zaúpěla něžná poutnice: „Zlaté sluníčko, tvá záře štědrá ztěžuje mi cestu velice.“ Josef, kterýž osla vedl vzadu a své choti viděl strádání, pojednou shléd’ zvoucí do pochladu jasan nedaleké na stráni. Radostně choť vybíd’, by se v spěchu uchýlila v toho stromu stín, sám pak znaven usadil se v mechu, pustiv osla chutných do zelin. Jen se panna octla pod jasanem, větve níž a níž se klonily, až jak z listí vykouzleným stanem zakryly zjev její ztepilý. Když se pěkně pod jasanem skryla, že ji nemoh’ trápit slunka pal, libě o mateřském štěstí snila, slastný blahocit ji prochvíval. Hodně pozdě, jak by vystíhalo, že ji potýralo nemálo, slunko skromně k západu se bralo a tam studem rudě zaplálo. K odchodu když strojila se panna, pochvalujíc milochladnou skrýš, rázem krytba z větví nevídaná od země se zvedla v jasnou výš. K jasanu však panna ozvala se měkkým hlasem, z něhož vanul vděk: „Svěs ty listohojné větve zase v upomínku na můj útulek! Skrývej dále po sadech i kraji ty, kdož ve tvůj stín se uchrání, a bdi nad hroby, v nichž mrtví ždají chvíle vzkříšení a shledání!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

42. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. OBĚTOVANÁ. (František Kyselý)
  3. Lístek zapuzení. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Bazalka. (František Kyselý)
  5. Ballada rajská. (Jan Neruda)
  6. MAGNIFICAT.*) (František Kyselý)
  7. V. „Jenž Tě, Panno, na nebi korunovati ráčil.“ (Xaver Dvořák)
  8. ŠUMAVSKÁ UPOMÍNKA. (Eliška Krásnohorská)
  9. Mundus. (František Leubner)
  10. Sen. (František Kyselý)