Panna Maria Tuřanská.

František Kyselý

Kdo rád by neputoval do Tuřan? Tam hezké panenky jdou se všech stran. Jdou k Matce Boží s prosbou vítanou: „Buď, Panno Tuřanská, nám ochranou!“ I z Kounic mlynářova spěje tam, jí srdcem šlehá svaté touhy plam. Jí v očích vidět bleskotání hvězd a v tváři růže s liliemi kvést. Jak anděl kleká před Mariin trůn, z úst rokotá jí hudba jemných strun. Své dívčí tužby skromně přednese a záříc od modlitby zvedne se. Jde domů prosta žalostí a běd, jak skřivánka ji slyšet z dálky pět. Jde domů zpívajíc a hopkujíc, mlýn bílý vesele jí klepe vstříc. Již otce, matku zří se usmívat a toužebný k nim urychluje chvat. Vtom nešťastnou se zvrátí náhodou a padne v hloub a zmizí pod vodou. V ruch mlýna vzkvílí panímámin hlas: „Ach, Panno Tuřanská, mé dítě spas!“ Pan otec hledí zachovati klid a rázně velí vodu zastavit. Již slézá s čeledíny pod kola – „Mé dítě zohavená mrtvola.“ Než dívenka, již z vody vybaví, jen šrámek nad okem má modravý. A když ji zvolna vnesou na postel, zas líčka zbarvuje jí růžný pel. A zas jí v očích zříti hvězdný třpyt a slyšeti ji libě švitořit: „Tak milé paní v klíně spala jsem, že ještě trnu sladkým úžasem. Plášť drahocenný barvy nachové jí slušel jako paní králové. A z dítěte, jež k sobě vinula, zář jasná, příjemná se linula.“ Slov dceruščiných blahodějný zvuk hruď mlynářčinu pozbavuje muk. Jí z hrdla vydere se tklivý škyt – „To Panna Tuřanská jen mohla být.“ Tu z domu úděs prchá jako stín, v ples dívčin vesele zas klepe mlýn.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

297. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  3. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  4. O SVATÉ KLÁŘE (František Odvalil)
  5. II. Matko na Hostýně, (Vincenc Furch)
  6. MATKO SPASITELE! (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Modlitba milující dívky. (Václav Antonín Crha)
  8. SVATÁ MARIA! (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Srdce Jany z Valois. (František Kyselý)
  10. Elegie o dvou růžích. (Stanislav Mráz)