SKEPSE V NEMOCI.

Hugo Kepka

V nemoci svojí žhavý pocit mám: svou rozpálenou duši nezhasínat – ji nechat bloudit k věčným záhadám, hořící věčně, když chce tělo zmírat. Takový divný lomcuje mnou cit: byť umřel bych, že duše ohněm věčným se slávou věků musí zápasit a hledat cestu rodům nekonečným. Teď stočen mocí v lethargii sním a v poutech churav zdám se marně toužit. Potácí s sebou tělo, duše s ním a mlhy žluté vidím blíž se ploužit. Však cítím duši svoji hořící a klesám, šeptaje si v divném mottu: Mít’ kouzla sílu věčnou tvořící – jak by se asi žilo idiotu?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

576. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Odkaz. (Adolf Heyduk)
  2. UDEŘTE V BUBNY POHŘEBNÍ! (Irma Geisslová)
  3. Co Ty’s mi prchla... (Adolf Heyduk)
  4. Tři stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Z CEST. (Irma Geisslová)
  6. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  7. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Brzo-li již ten můj národ zbude (František Sušil)
  9. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. V srdce mé usedla můra, (Josef Holý)