MRTVÁ

Hermor Lilia

Když barevné obrazy věcí šlehají, mysl mocně pnou, že musím bolestným úsilím uhádati tajný smysl jich, když příšery mrtvých mučí mne svým pitvořením neplodným, když při tom dlouhém hýření mozkovém noc kalně spaluje se v pusté lampě, co bouře duchového světa kopyty pádí po střechách: Sestoupilas, duchu dívky, noc celou ležet v jinochu. Ve vysokém světě nechalas své pravé tělo posmrtné a z něho zatmělého všechny paprsky svého bytí soustředilas na mne. Ve mně trup tvůj temně zelený, tvůj nosík egyptský i hlava tvoje a jenom v úzké mezeře dvou těl, pod svojí lebkou, myslí moje já. Tak ležíš v těle mém, mork obnovujíc mu, a já jsem hrubou rakví tvou. I jasnozřím tvé hnusné trosky a v temnu hrobu onen děsný nach; leč vznešeně se jenom usměje nejčistší koutek retů tvých. Mé prsty šílí, zevnitř prosávány smaragdovým zářením tvých prstíků; a palčivé mé čelo krutě laská uranské obočí tvé pod sebou. Vláčně těžký plodnou tíhou tvou, v opojnou chmurnost noci společné ti smutně šeptám slova slavného: „My nikdy nebudem jedinou mumií pod pouští pradávnou a slastným palmovím.“ Ó, proč jsem tebe neznal na zemi, když ještě plnila jsi sthulu šariru? Milostná choti! Jenom vteřinu line-li srdce tvoje lásku pro mne, ta vločka óru proudného bude trvat celým nekonečnem. Ať nikdy nejsem chladný k duši tvé; a až ve hlubinách zásvětních mezi dévy budu mizeti co liliového démantanu mrak, ty se mnou plaň a hoř a se mnou do Praboha odcházej.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

690. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC FILIPOJAKUBSKÁ. (Antonín Sova)
  2. Rád mám mrtvá těla. (František Sís)
  3. Mysterium snění. (František Sís)
  4. PLANOUCÍ TVÁŘ (Rudolf Medek)
  5. Rukojmí (Rudolf Medek)
  6. Matutina. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Umění. (Otokar Březina)
  8. Mori! (Xaver Dvořák)
  9. II. Somnambula. (Jiří Karásek)
  10. Tichá bolest. (Otokar Březina)