HŘBITŮVEK.

Hermor Lilia

Přes širý okřín hlíny, již zčernalé, hluchý buran se řítí neslyšitelně, jen co hučící maska na tváři mi lpí, jen mrazí tenkým svistem ve stmívavě houstnoucích vrbách zmámených, jediných. Tu počkám; oni zmenšují se k hřbitůvku, vlající skvrny v soumraku. Nedávný mrtvý dosud táhle huhlá. Ale z prachu dávných jen pomyslný huk se roní, nasládlý nicem, tupě stojí, kácí kámen kříže mnoho let, prostoupí zídku co šero bývalosti, jež u zamčených vrátek v kraj se dívá. Starý, starý ostrůvku na duté, těžké pláni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

277. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOV (Božena Benešová)
  2. V PODZIMNÍM MLČENÍ. (Irma Geisslová)
  3. Scéna. (Viktor Dyk)
  4. NA DLAŽBĚ DVORA. (Karel Babánek)
  5. STEZKA. (Hermor Lilia)
  6. HEREC (Otokar Fischer)
  7. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  9. Kletba myslitelů. (Antonín Klášterský)
  10. Zhasíná lampa. (Julius Alois Koráb)