Stříbromech drnu v pololuně

Hermor Lilia

Stříbromech drnu v pololuně leskne se jak voda rozlitá; útlé stromky pláčí chvějně polotmou, v spárách kůlny pustě hvízdá vítr. Když při mé chůzi stříbrozář matná nenávratně sklouzla po hrbolu půdy krátce drnitém, v tom, v tom bodě věčna nenadálém stanul duch můj; v pusto zíraje, v nadechlý pruh lesů dýmových, bytí svoje obhlédal jako bratr větru šerého.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

447. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarní větry. (Alois Škampa)
  2. JINOVATKA. (Ferdinand Tomek)
  3. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Kouř. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ZIMNÍ CESTA. (František Serafínský Procházka)
  6. Podzimní píseň. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Večer na pasece. (Alois Škampa)
  8. Přemoženi. (František Táborský)
  9. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jen orlem býť! (František Táborský)