ROZCHOD

Otakar Theer

Šly s nyvým úsměvem, úsměvem žalující, šly v řízách stříbrných, šly tiše při měsíci, na rukou démant plál a slza v bledé líci. Kdos mluvil o lásce, muk, snů a touhy plné, hlas jeho zněl jak ten, jenž pláče, sténá, klne, a tiše snášel v svit se řeky stříbrovlné. Však ony, aniž víc se nazpět ohlédnuly, dál byly krok co krok, čís odváděny vůlí, jen vanem zřejmy rouch, jež v náhlém větru duly.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

77. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  2. Úryvky rozmluv. (Bohdan Kaminský)
  3. Skizza k básni. (Antonín Sova)
  4. BÁSNÍCI (Antonín Sova)
  5. O zašlých melodiích. (Adolf Heyduk)
  6. ZA JEDNU NOC. (Růžena Jesenská)
  7. NEVĚSTA. (Ferdinand Tomek)
  8. PŘÍTELI. (Hanuš Jelínek)
  9. PAUSA. (Emanuel z Čenkova)
  10. Zvony. (Xaver Dvořák)