ZA MRTVÝMI

Otakar Theer

Již nikdy nezapějete, zvony, již nikdy nezazvoníte, písně, nikdy již, tím bezemračným hlasem, v němž radost dřív z našich, smavá, vzlétala prsou k slunci blíž. V roj nedočkavých budoucích lásek, v třesk plnozvuký zítřejších číší, všechněm z nás, jak tichý stesk a výčitka tichá – nám živým – těch, kdo dožili, vzlykne lkavý hlas.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

423. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šli jsme tiše... (Růžena Jesenská)
  2. ZVONY. (Josef Václav Sládek)
  3. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  4. PĚVCŮM. (František Kvapil)
  5. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)
  6. JSME JAKO VELKÝ, STARÝ ZVON. (Antonín Klášterský)
  7. Pražské zvony. (Karel Babánek)
  8. VĚČNÁ PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)
  9. V NOCI (Antonín Klášterský)
  10. ZVONŮM NA BÍLOU SOBOTU. (Antonín Klášterský)