JÁ VIDĚL V ZENITHU...

František Hais

Já viděl v zenithu své mladé touhy, já růžovým jsem v sny své patřil sklem, já na rtech svých jsem cítil pocel dlouhý, já v sadu lásky bloudil rozkvětlém. Já přemýšlel o blahu rajských slastí, já opájel se rosou letních rán, já cítil štěstí v duši mou se klásti, já hudbou nebe byl jsem kolébán. To vše jsem prožil jako v krásném snění – žel, v ráji tom že byl jsem jen co host. Pak přišlo hrozné, hrozné probuzení, a smutný návrat v drsnou skutečnost. Je nyní zkalen zenith rmutu clonou, sklo růžové teď bezcenný je střep, a v bahně života mé touhy tonou, a místo sadu lásky – holá step. Teď s životem se peru o své bytí, a hořkých vzpomínek je plna číš, a slyším zoufalství v své duši výti: co pohřbeno, již nikdy nevzkřísíš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

300. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MODLITBA. (Karel Mašek)
  2. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  3. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  6. I. Usnulo mi srdce v ňadru (Rudolf Pokorný)
  7. PROBUZENÍ. (Antonín Klášterský)
  8. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Napadlo rosy do mých snů, (Jiřík Luděk Moravský)
  10. Naladění. (Jaroslav Vrchlický)