Dva sonety listopadové.

Viktor Dyk

Ozvěna časem ironická rukama v dálce zatleská. Hněv davu, bouře a krev lidská. – Úhrnem směšná groteska. Výkřiky, pathos, odboj smělý, jenž končí potom v sottise. Ti jedni zcela zapomněli, ti druzí ještě smějí se. Rodiny chraňte, život, statky! – Já na dny ony hledím zpátky. Vraťte se, vraťte, na mžik jen! Vraťte mi opojení, radost, vraťte mi blasfemickou mladost! Jsem rozčarován, roztrpčen! Illuse chvíle a co chcete? Střízlivé glossy praznámé. Je přeci škoda illuse té. My ani jí už nemáme. Klam s despektu se pohřbí slovy a všecko jasné, prosté je. „Trofeje směšné Quijotovy!“ – – Jaké my máme trofeje? – – Ven z přítmí! Positivní hesla! Chéfové! Ministerská křesla! A větší hanba rok co rok! Dny nové nesou novou bědu. Že hora nešla k Mohamedu, k ní Mohamedův míří krok. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 2 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

196. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  2. TAK STÁLE MARNĚ PLYNE ŽIVOT... (Zikmund Winter)
  3. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  4. EPIGRAM. (Viktor Dyk)
  5. Ten konec! (Jaroslav Vrchlický)
  6. HROB BÁSNÍKŮV. (Antonín Klášterský)
  7. Tragikové. (Augustin Eugen Mužík)
  8. VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně (Josef Václav Frič)
  9. XXI Úsměvy naše rozteskněly (Viktor Dyk)
  10. Sonet nudícího se člověka. (Josef Svatopluk Machar)