SEŠEŘENÍ.

Roman Hašek

Zachvěl mnou náhle noční chlad, jak v pozdní kolem bloudím době. Má duše chce se zpovídat – ale ne Tobě! Zřím někam v dálku. Teskno jest po úsměvech ztracené něhy. Do šera našich tichých cest napadly sněhy. Jdou dny a noci. A my jdem... Nic nelze sevřít do náruči. Co jednou zvadlo pod sněhem, což někdy vzpučí? Večer je výsměšný a zlý. Do vzduchu čnějí holé větve. V objetí něčí padnu-li, vím, že ne ve Tvé! Milenko jednoho jitra, víš, čím smutky u vod vibrovaly? – Já si zde hvízdám v noční tiš – a Ty jsi v dáli! A Ty jsi v dáli. Kolem tma. Přestala dávno světla pláti... A po čem touží duše má, nemůžeš dáti! Duši i srdce skrušil chlad, chtěl bych si zahřát ruce obě..! Lze ještě k teplu přijít snad – ale ne k Tobě!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

256. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  2. Spi, oh jen spi! jeť lépe tam, (Irma Geisslová)
  3. Z vlastních dveří. (Adolf Heyduk)
  4. Zapomenout. (Bohdan Kaminský)
  5. SVATVEČER. (František Taufer)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  8. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  9. SONET psaný ve smutném večeru. (Vladimír Frída)
  10. Zvonek (Antonín Klášterský)