EPILOG

Petr Fingal

Když probírám se listy těmi, ať čtu v nich pláč a žal, či smích, ať cítím vůni vlastní krve anebo květů třešňových, mne nerozohní víc jich řádky, sladkých a hořkých rýmů zvuk, nevzbudí snů mých nesplněných ni lásky mé bolestných muk... To za mnou vše již mrtvo leží, teď jinde zřím svůj nový cíl. Ty verše zde jen hrobečky jsou: na ten jsem růži položil, na druhý hrstku fial zvadlých, ...třetí jsem minul docela. Co na hřbitově? Z venku volá mne žití hudba veselá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

88. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mrtev (Josef Barák)
  2. Sonet dušičkový. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. ASTRY. (Antonín Klášterský)
  4. Povzdech. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA RUB SVÉ PODOBIZNY. (Otakar Auředníček)
  7. HOŘKÁ PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  8. Pomněnce. (Alois Škampa)
  9. *** Proč naposledy v těchto stránek řadu (Alois Škampa)
  10. Kol břehů Moraviných... (František Táborský)