VEČER

Antonín Macek

Úponky útlé rozkvetlého bezu jsou plné bílých, sladce vonných hvězdic, jež prší na schody. A bílá rosa po dalekých se táhne luzích, drahokam rudý slunce dohořívá a v duši mizí bolest v tichu večera v chladné vláze.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

265. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAPADLO ZÁŘE. (Eliška Krásnohorská)
  2. MÁJOVÁ PŮLNOC. (Božena Benešová)
  3. Letní večer. (Josef Václav Sládek)
  4. Dech májový dětství. (Karel Nejč)
  5. ŠTĚSTÍ. (František Kvapil)
  6. Vzpomínky z jihu. (Antonín Klášterský)
  7. 34. Ve starém parku z jara (Karel Babánek)
  8. Na hřbitově. (Adolf Brabec)
  9. Čas lásky minul... (Ludvík Lošťák)
  10. Bílý bez. (Jaroslav Vrchlický)