DVĚ SESTRY

Antonín Macek

Dvě sestry přišly ke mně zas, kdy smuten sám jsem stál; té prvé lící tichý jas a růžový smích hrál – kol družky její ponuré dech hrobový jen vlál. Té prvé oči zářily andělskou něhou tak, lilie, růže rozvily, kam hlédl její zrak – a druhá zrak má milenky, jež zhynulých zří vrak. Ta prvá Rozkoš, Myšlenka ta druhá sestra je. Vládkyně, sladká milenka, zve prvá do ráje, leč smutná sestra zlíbá tě, když sám jsi, zoufaje. A hovoří tak: Neváháš svůj život v oběť dát, leč sotva oběť vykonáš, démona zříš se smát: nejbolestnější okamžik je s pochybou se rvát! Je trpký každý velký čin a bolest skryta v něm! Líbezný klam a sladký zhyn my mroucím ždáme rtem, jed opojný a nádherný, kde hoří číše lem. Šílenče sladký, cítíš jej v svém nitru hlodati? Slyš zpěv, v němž zpívá beznaděj v propastné závrati! Zří na tě zrakem krvavým ti, již se nevrátí. – Na zemi i v snů oblacích dvou sester těch je stan. Slyšíš-li prvé čistý smích u rajských zvonit bran, jdeš s druhou výš, nechť krvácíš z nesčetných těžkých ran. A přece obě sestry jsou a stejně drahé ti. Prožil-lis rozkoš zářivou, bolestí posvětí ji smutná sestra Myšlenka bolestnou něhou svou. Toužící srdce, stiš se, stiš! Dvě sestry s tebou jdou: dal’s něhu prvé opojen, daň druhé krvavou – dva démoni, dva andělé jdou vezdy s duší tvou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

846. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PANNA (Rudolf Medek)
  2. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  3. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  4. FINALE. (Karel Boromejský Hájek)
  5. OZVUK LETNÍCH VEČERŮ. (František Rybář)
  6. BALLADICKÁ BÁSEŇ O MARCELE Z TOHOTO SVĚTA. (Antonín Sova)
  7. Podzimní večer. (František Taufer)
  8. V polibení. ( K. Egor)
  9. POZDNÍ LÉTO. (Adolf Červinka)
  10. SMUTNÁ ROZKOŠ. (František Taufer)