ČERNOŠI

Antonín Macek

Já duši moderního člověka vyřkl bouřlivými rytmy, v mém zpěvu bylo hučení obrovitých strojů a letních bouří – já snil svůj pyšný nádherný sen; být básníkem divokých sil i nejněžnějšího ševelu lásky! Tu zmírající černoši ke mně přišli a svoje pahýly uťatých rukou k strašlivé žalobě zvedli – a shasly moje pyšné a sladké rytmy. Tu chtělo se mi zas věřit v staré peklo a vrhnout tam hříšníky, již lidskost poplvali, a neznat slitování vůči nim – to staré vzkřísit peklo – a znovu vyřknout strašlivé, nelidské slovo muk nekonečných. A zatím – jen šedá smutná i jitřící bolest mi zalila nitro, neb starý krutý a strašný svět se vrátil.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

654. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Květ bájný hostie mi do snů kývá, (Xaver Dvořák)
  2. LXVIII   Teď o samotě někdy se mi zazdá, (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Ty nepřítomný... (Růžena Jesenská)
  4. POSTCOMMUNIO. (Xaver Dvořák)
  5. BLOUD (Richard Weiner)
  6. Slza vosková. (Ladislav Quis)
  7. Sen o lásce. (Eliška Krásnohorská)
  8. SV. VÁCLAV. (Xaver Dvořák)
  9. XXVI. Hlas. (Xaver Dvořák)
  10. Epilog. (Milan Fučík)