NÁVES

Antonín Macek

Na tmavém pozadí borových lesů se bílé chaty rýsují. A břízy nad střechami jejich kývají korunami krajkovými. V zrcadle tichých vod se bílé chaty shlížejí a travnaté zelené svahy se pyšní líbeznou nádherou lesních květin. Na břehu vod jak bělostné jemné chmýří květiny vodní kvetou. Zvonice kývá stará z útulku kvetoucích lip. Do polí odešli lidé. Zůstalo tu jen velké slavnostní ticho. Bůh dobrých a prostých lidí sem vešel v úsměvu chránit ves opuštěnou, kol rozsel měsíčky, růže, na lípě nesčíslně rozsvítil vonných kvítků, i jablka zrají ve vlídném, teplém úsměvu jeho.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

506. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V SADĚ (Josef Holý)
  2. V KRAJ ZABLOUDIL JSEM... (Bohdan Kaminský)
  3. PROSPEKT. (Richard Weiner)
  4. ALEJ BŘÍZ (Antonín Macek)
  5. JITRO NA VENKOVĚ. (Eliška Krásnohorská)
  6. VÝLET VE DVOU (Antonín Sova)
  7. VEČER. (Karel Babánek)
  8. VE VŮNI BAZALEK. (Irma Geisslová)
  9. Z villegiatur. (Antonín Sova)
  10. STROMY KVETOU... (Antonín Klášterský)