5. Kantovi.

Jan Karafiát

Pravdať, žes si hejna sluhů Získal, Kante, tím svým „musíš“, Mně však nijak nejdeš k duhu, Neřku-li, že se mi hnusíš. Myslíš snad, že v mém se mozku Myšlénky jen suché rodí? Já též cítím, nejsa z vosku, Chci, a – nechci, jak se hodí. Než přísných tvých šetře mravů, Bez ostychu ku tvé chvále Doznám, žes měl velkou hlavu, Ale srdce jenom malé.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

314. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pláč mládence nad stracenou milenkou. (Bohuslav Tablic)
  2. Nekárej mne, že má hlava (Jan Neruda)
  3. Bez důvodů jsi mně ukřivdila, (Jaroslav Vrchlický)
  4. Lháři. (Beneš Metod Kulda)
  5. Sloky. (Antonín Sova)
  6. 377. Zahořekol sem se snad tisíckráte, (Jan Kollár)
  7. Vzpomeňte si, moje duše, (Jiřík Luděk Moravský)
  8. XXIX. Marje, ty jsi velmi shovívavá – (František Karel Drahoňovský)
  9. NAŠE VÍTĚZSTVÍ (Beneš Grünwald)
  10. XCVI. Zda povděčnost, aneb zlost-li (František Ladislav Čelakovský)