CHRÁMŮM VENUŠINÝM.

Vladimír Houdek

V ty chrámy, bože, hleď, jenž pomstou zuře lítě jsi s nebe v Sodomu vrh ohnivý svůj zmar, kde člověk zoufaje, hnus před člověkem cítě a šílen se zvěří své vášně sdílel žár. – Zda zvířat poroba Tě jala odvěká, pod kyjem člověka řev stálých utrpení – a přeješ chrámům těm, kde pro zvěř zkázy není, kde člověk otrávit smí krev jen člověka? A přece: ke slovu se zde to zvíře hlásí, jež z loktů člověka chtěl’s vyrvat na vše časy!... Zde – údy spletené, směs ohňů, na rtu ret a rozžhavený vzdech a zvířecí pln síly, jak za zmar Sodomských by se ti hrdě mstili, ti v křeči metají tvé ohně k nebi zpět!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

549. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Josef Holý)
  2. HVĚZDY. (František Kvapil)
  3. KONEC ASMAVETHŮV. (Rudolf Illový)
  4. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  5. MODLITBA MYSTIKŮ (Antonín Macek)
  6. SCALA SANTA (Růžena Jesenská)
  7. Má víra. (Bohuslav Květ)
  8. Já viděl... (Augustin Eugen Mužík)
  9. V tom tichu exstatickém rozlévá se (Xaver Dvořák)
  10. L. Proud věků zastavil se náhle, (Vítězslav Hálek)