OSTRUHY.

Viktor Dyk

Ostruhy zvoní: hihi, hihi, hihi... já musím vážným být a psáti knihy. Už když mne maman zrodila, otcova ostruha zvonila. Má chůva měla vážné sklony v jízdárnu chodit se dragony. Můj první výprask vzpomínkou mi bodrou: já po dragonech měl jsem barvu modrou. Tradice staré nešly dosud k ďasu: jak starý dragon jezdím na Pegasu. Ostruhy zvoní: hihi, hihi, hihi... Sacrebleu! a já musím psát knihy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

225. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z písní „o Marku hajdukovi“. (Václav Šolc)
  2. ČERNOHORSKÁ UKOLÉBAVKA. (Eliška Krásnohorská)
  3. DRAGAN A GUSLAR. (Eliška Krásnohorská)
  4. ZPĚV O POMSTĚ ZA IGORA. (Julius Zeyer)
  5. ZE ZÁVĚSTÍ UKRAJINSKÝCH (Otokar Březina)
  6. báseň bez názvu (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Mohamed. (Karel Kučera)
  8. RHAPSODIE NĚKOLIKA CHVIL Z R. 1914. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Slavík loupežník. (František Kvapil)
  10. báseň bez názvu (Petr Křička)