„POSLEDNÍ, DÍTĚ MÉ, PÍŠU TI LIST.“

Viktor Dyk

Verš prvý, hochu můj, kmitl se hlavou. Péro jej zachytlo! Jak pěkně zní. Přítel tvůj odhad’ v něm jiskřičku pravou. Vloha je odkryta. Kam nyní s ní? Verše tě vzrušily, verše tě spily. Úspěchem úžasným náhle jsi jist. – Býval’s tak srdečný, býval’s tak milý. Poslední, dítě mé, píšu ti list. Bludičky z daleka vábí a šálí; podivný vyrůstá v srdci tvém cit. Ty jsi tak veliký, svět je tak malý! Ty jsi tak záhadný, ty jsi tak skryt! Verš tobě bizzarní v hlavě dnes hučí – – Bylo by krásné tak v knize si číst – Nade dnem banálním zjitřený žlučí – – Poslední, dítě mé, píšu ti list. S gestem jdeš znaveným: lidé jsou hloupí, hloupý je život a hloupý je sen. Vlast tvoje pole je zhnojené troupy. Talentu tvého svit září tu jen. Loreley láká tě pohádky rynské? Na to vše postačí kupletu hvizd. – – Jak je to pitomé, jak je to svinské! – Poslední, dítě mé, píšu ti list. Půvabná minulost za tebou leží, nejistá přítomnost víže tvůj krok. Nejistou budoucnost čaroděj střeží. Kterak tě ochudil poslední rok! Fantasmat rej v hlavě neukrocený. Chiméru vlečeš ty nudou všech míst. Úspěchy! Poklony! Ovace! Ceny! – Poslední, dítě mé, píšu ti list! Jen v prvých číslech když tisknou tě listy. Na to už nemyslíš, máš-li co říc’? Jaké to úspěchy karrieristy! Neseš se, velebné, naduté nic... Klid práce? Rozptýlen nevolky volky vzpomeneš na čas, kdy býval jsi čist. Kavárny! Pletichy! Klepy! A spolky! – Poslední, dítě mé, píšu ti list. Po skrytých pohnutkách zrak tvůj teď slídí. Kramářský obzor tvůj, kramářský vkus. Nevěříš v principy, nevěříš v lidi. Modní jsi, ubohý! Poslední z hrůz! Kterak jsi ochuzen! Máš jen svou pýchu! Máš přízeň ničemů! Byl bys ji snes’? Umění! Viď, je to slovíčko k smíchu! – Posledně, dítě mé, psal jsem ti dnes!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

139. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  2. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  4. Sonet svatební. (Josef Svatopluk Machar)
  5. DÍTĚTI, JEŽ HLEDALO SVOU MATKU. (Antonín Jaroslav Klose)
  6. Sonet-apostrofa. (Josef Svatopluk Machar)
  7. VI. Vteřiny dítě, sladký sonete, (Antonín Macek)
  8. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. O Bože! jak jsem Tě miloval... (Adolf Heyduk)
  10. EPIGRAM MÁJOVÝ. (Josef Svatopluk Machar)