N. XVIII. Na vesnického Rychtáře.

Jakub Jan Ryba

Dokonal jsem! Bohu díka! Že jsem šťastně dokonal, Že jsem věk svůj v bázni Boží, Ve ctné prácy vykonal! Teď sy mile oddechnu, Když sy v hrobě polehnu. Prv pak, moji sousedové! Než mne v hrob můj složíte, Poslední mou radu slyšte – Doufám, že jí splníte. Že v ní není žádný klam, Před Bohem zde přisahám. Že vás Bůh zde k plouhu určil, Vroucně zato děkujte! – V bázni Boží s dobrou myslí Spravedlivě pracujte; Neb kdo věrně pracuje, Tenť již k nebi putuje. Nechť jste na poli, neb doma, V sadu, v stájích, na louce, Všudy Bohu díky vzdejte, Dary Jeho vidouce! K tomu napomíná vás Každá travka – každý klas. Mocnařovo nařízení Nejochotněj přijmejte! Co vám Jeho rozkaz velí, Věrně, rádi konejte! Vězte: Že jest Země Pán K ochraně vám s nebe dán. Svého Pána: místní Vrchnost Jako děti milujte, Jemu, jakž jste zavázáni, Jako Otcy pracujte; Když Mu věrní budete, Pomoc u Něj najdete. Ouředníkům vyšším, nižším Chovejte se poslušně; Proti Nim nic nereptejte, Aniž mluvte neslušně: Poddaného každý zdor Pro něj, pro obec co mor. Pastýře pak Duchovního Slyšte, co On radí vám; Jeho ctěte srdcem, usty! – Navštěvujte pilně chrám! Tenť jest školou pro vás zde! Tenť hřích drží na uzdě. Učiteli, kterýž vaším Dítkám druhým otcem jest, Vděční buďte, by moh těžký Ouřad svůj tím lépe vest; Přítelem jej mějte vždy, Neutrhujte mu mzdy. Obcování mezy sebou Budiž svorné – bratrské! Odstup od vás hadrování, Klení, rvaní nelidské! Svatá svornost bytům ráj, Obcým to, co rolím máj. Dětí svých nic nešperkujte, Nemažte se s nimi nic; Záhy hned jich k prácy veďte, K nábožnosti nanejvíc! Do školy je uveďte, V tom jich nezanedbejte! Starší nedopusťte v obcy Seznat karban mládeži! Karbaníka – nedopitu Trestejte, jak náleží! K vystříhání škodných vád Držte v obcy ostrý řád. Nůže, milí sousedové, Bohu vás zde poroučím – Co vám radím, toho držte! Po ničem víc netoužím, Nežby Bůh vždy s vámi byl, Jej pak každý věrně ctil!!!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

73. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III.) Ach můj Bože! jak tak mnohá (Václav Stach)
  2. V.) Pán Bůh jest mé outočiště, (Václav Stach)
  3. Já věru lituju všech našich „bohů“! (Jan Neruda)
  4. XXVIII.) Smilůj se, Bože, nademnou, (Václav Stach)
  5. XII.) Co chce můj Bůh, y to já chcy, (Václav Stach)
  6. Den čtvrtý v Oktávu. (Jakub Jan Ryba)
  7. 19. BŘEZNA 1845 (Karel Havlíček Borovský)
  8. Prosba k Bohu (Bohuslav Tablic)
  9. XIX.) Já sem křesťan! to jest má (Václav Stach)
  10. XXI.) Proč se mám lekati? (Václav Stach)