STÍN.

Jan Spáčil-Žeranovský

Po dávných letech chodec osamělý(J5f) jdu ulicí jež v pustou tmu se halí(J5f) v mé duši zas ty sladké hrůzy vzplály(J5f) jež kdysi jí tak vsemohoucně chvěly(J5f) Ty rány v srdci zas se otevřely(J5f) jež hřeby samoty tam zanechaly(J5f) ty bílé ušlapané ideály(J5f) jak z věčných hrobů svých by vstáti chtěly(J5f) v němou noc jak zírám vyjevený(J5f) tu zdá se mi že v temné dáli stojí(J5f) kdos příšerný jenž ticho vzrývá steny(J5f) Vím proč se v tvář mi pohlednouti bojí(J5f) proč jeho pláč jen slyším utajený(J5f) stín krvavý to první lásky mojí(J5f)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

187. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O MRTVÉM MĚSTĚ. (Karel Červinka)
  2. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  3. Po smrti. (Bohdan Kaminský)
  4. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  5. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  6. V mlze. (Jan Daniel Korvín)
  7. HŘMĚNÍ V DÁLKÁCH. (Adolf Červinka)
  8. Sám a sám (Xaver Dvořák)
  9. LEGENDA O FAUSTOVĚ DOMĚ. (Antonín Klášterský)
  10. PRÁZDNÝ ŽIVOT. (Adolf Červinka)