PODZIM NA HANÉ.

Jan Spáčil-Žeranovský

Ve sladký rmut pláň černá pohřížena jak oddychujíc od velkého díla, a slunce zář, jež dřív ji žhavě ryla, se chvěje po ní v úsměv proměněna. A v blankytu vrou mráčky jako pěna, vrb řadou silnice peláší bílá, kde zřít, že zlatá manna zem tu kryla? Jen vítr po strništích lkavě sténá. Ó Hano! Jeseň Tvou kdo cítil jednou, ten sáhne k srdci, zda jest velké dosti, a vše, čím lkáš a mluvíš k němu, zhostí. Ty vzdychneš – z ňader Tvých se zvuky zvednou a zní pak v těžký, dumný, divný zpěv, tak jej zpíval Ivan Turgeněv...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

83. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VI. BALLATA O ZLATÉM LESE. (Jaroslav Vrchlický)
  3. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  4. REKVIEM (Rudolf Medek)
  5. ZAPADLOU KRAJINOU (Antonín Sova)
  6. Vyschlá studánka. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. Mythologické sloky v jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PODZIM DUŠE. (Roman Hašek)
  9. Mlha v důl se valí... (Adolf Heyduk)
  10. Je svátek luny... (Stanislav Kostka Neumann)